MaCe


Nejnovější galerie:

Léto pomalu končí. V horách o to dřív. A my s Blankou nebyli společně v horách asi šest let. Je čas to napravit. Obě děťátka si bere babička. Zlatá babička :-). A tak máme víkend pro sebe. Teda vlastně pro hory. Už před lety jsme si vyhlídli na Gosaukammu kopec Vordere Kopfwand a jeho vizuálně lákavé žebro. A tak se vybavíme topíčkem cesty, pro jistotu průvodcem na kletterngarten na Hofpürglhütte, balíme dva 45l batohy a razíme. Večerní výšlap pod Steiglpass, ranní vstávání a asi o půl deváté jsme u nástupu cesty. Teda tam kde si myslíme, že by mohl být. Topo totiž zůstalo v autě. A tak po hřebínku lezeme asi pět dýlek, než najdeme první štand cesty. Pak už jde všechno hladce a tak jsme bez problémů v poledne na vršku. Z cesty jsou nádherné výhledy a hřebínek oplývá vzdušností. Došlo i na "šajze šluchte". Z vršku se sestupuje ve směru hřebene na Steiglpass. I to je bez problémů a tak nás odpoledne vítá zasloužená odměna na Hofpürglhütte. Kujeme plán na zítra. Ambice nám krátí Blanky supr puchýře na obou patách a večerní bouřka s kroupama, co krásně promáčela všechno co potkala, zejména kopce. A tak nedělní ráno pomalu pobalíme, dáme si pár cest v kletterngarten a upalujeme zpět domů. Děkujeme velice babičce a dědovi, že si vzali na víkend holátka a mi mohli do hor!


Je tu konec ledna a doma jsem v rámci psychoteripe dostal nařízeno vypadnout. A tak s oblíbenou partičkou českobudějovických pacientů a nějakým těm přírůstkům ze zbytku jižních (snad ještě :-D) čech vyrážíme na jih, za zimou. Cílem je nám dříve námi oblíbený, poté zavrhnutý a nakonec otestováníhodný Maltatal. Sobotní skororanní příjezd nám zošklivují cedule kolem cesty. Zákaz lezení, zákaz lezení, zákaz lezení... Rozpačitě koukáme a přemýšlíme, co s tím. Místní ranger si ofocuje auta u silnice... Risknem to a jseme se ptát. Nakonec si vyjasníme, že se smí lézt nad tunelem, od silnice k řece a od Aluholu dolů. Alespoň něco. Ranger mezitím volá policajty na lidi, co lezou v zakázaném... Situace má ale jednu výhodu - na Maltatal je tu opravdu málo lidí. A tak si s Ájínkem celou sobotu otesáváme Columbus, do kterého jsem se nikdy předtím pro davy lidí nepodíval a který je natečený na WI5-6. V neděli mám šílený bandasky a tak s klidem závodíme s dalšíma partičkama v prostředním Maralmfallu. Je v luxusním stavu a tak lezeme i sloup na jeho konci. V poledne máme přelezeno a koumáme, co dál. A tak došlo na dobrodružnou výpravu do neznáma... I objeven, obejit a otesán byl i nádherný visatec. Máváme Maltatalu na rozloučenou a říkáme si... kdoví jestli ještě někdy...
Díky pánové, za pěkný víkend.


Starší galerie jsou zde...